ZŠ VNB III / 06 - Fáze Měsíce

Lekce III / 06 - Fáze Měsíce

Cíl lekce:

Žáci se blíže seznámí s Měsícem, jeho charakteristikou a za pomocí modelu si popíší a naučí se jednotlivé fáze Měsíce při jeho obíhání kolem Země a Slunce.

Zeptejte se Vašich dětí:

Co je to Měsíc?
Jak vypadá Měsíc?
Jak nazýváme fázi Měsíce, kdy není vůbec vidět?
Jak se nazývá období, kdy můžeme sledovat celý Měsíc?
Proč vidíme Měsíc pokaždé jinak?
Kdy můžeme sledovat úplněk?
Jak lze jednoduše při pohledu na Měsíc poznat, zda se blíží Nov nebo Úplněk?

Měsíc

Měsíc je jediná známá přirozená družice Země. Nemá jiné formální jméno než „Měsíc“. Obíhá po elipsové dráze kolem Země a současně s ní obíhá kolem Slunce. Podobně jako Země se i Měsíc otáčí okolo své osy. Střední vzdálenost Měsíce od Země je 384 403 km. Měsíc nemá téměř žádný plynný obal, proto je vystaven silnému ozařování Sluncem i vesmírnému chladu. Měsíční den trvá 14 pozemských dní, kdy se povrch ozářený Sluncem rozpálí na teplotu okolo 100°C a pak následuje stejně dlouhá měsíční noc, kdy se teplota během několika minut sníží na -173°C. Povrch Měsíce je bombardován meteority všech možných rozměrů a hmotností, které na jeho povrchu vytvářejí sníženiny zvané též krátery. Meteority jsou kamenná nebo železná tělesa dopadající na Měsíc z vesmírného prostoru.

Měsíc a Země
Obrázek Moon Earth Comparison od StarryTG [Public Domain], via Wikimedia Commons

Měsíc je sice čtyřistakrát menší než Slunce, současně je k nám ale čtyřistakrát blíže. Proto mají obě vesmírná tělesa při pohledu ze Země prakticky stejnou velikost.

Roku 1969 přistáli Neil Armstrong a Erwin Aldrin v rámci projektu Apollo jako první lidé na Měsíci, a tím se stali i prvními lidmi, kteří stanuli na povrchu jiného vesmírného tělesa než Země. Celkem Měsíc zatím navštívilo 12 lidí.

Povrch Měsíce
Obrázek Moon-Surface od RuM [Public Domain], via Wikimedia Commons

Měsíc vykoná kompletní oběh kolem Země jednou za 29,530588 dne. Gravitační přitažlivost, kterou Měsíc ovlivňuje Zemi, je příčinou slapových jevů, které jsou nejlépe pozorovatelné na střídání mořského přílivu a odlivu. Přílivová vlna je synchronizována s oběhem Měsíce kolem Země.

Fáze měsíce

Střídání měsíčních fází si lidé povšimli již hodně dávno. Jedná se o jeden z prvních astronomických cyklů, které lidé od pradávna se zaujetím sledují. Měsíc má několik podob, které střídá během tzv. lunace, jež trvá 29,5 dne. Během jednotlivých fází Měsíc vystřídá celkem 8 podob. V minulosti bylo střídání měsíčních fází jakousi jednotkou pro měření času.

Fáze Měsíce
Obrázky phases-of-the-moon-moon-diagram-150852 (upraveno) od OpenClips [Public Domain], via Pixabay;
earth-global-globe-planet-world-151478 od OpenClips [Public Domain], via Pixabay

Nov (stáří 0 dní). První fáze měsíční proměny se nazývá nov. Při této fázi se Měsíc nalézá mezi námi a Sluncem. Osvětlená polokoule Měsíce v této fázi směřuje od Země a běžným pohledem je neviditelná. V tuto dobu je vidět pouze neosvětlená část Měsíce, která se ve dne zdržuje poblíž Slunce.

Dorůstající srpek (stáří 0 – 7,4 dní). V důsledku oběhu Měsíce kolem Země, dochází k nepřetržitému pohybu od západu k východu. Díky zemské rotaci se však Měsíc pohybuje od východu k západu. Ihned po novu je odstartováno tzv. stárnutí Měsíce. Díky navyšující vzdálenosti od Slunce nám Měsíc postupně odkrývá svou podobu. Několik dní po novu se nad západním obzorem zjeví úzký srpek.

První čtvrť (stáří 7,4 dní). V této fázi je Měsíc viditelný ve tvaru písmene D. Zapadne kolem půlnoci a za soumraku ho můžete sledovat nad jižním obzorem. Pokud se Měsíc nachází v části první čtvrť, je nejlepší doba pro jeho pozorování dalekohledem.

Dorůstající Měsíc (stáří 7,4 – 14,8 dní). Po fázi první čtvrť Měsíc vychází stále později a za šera ho můžete spatřit na jihovýchodní části oblohy. Od tohoto okamžiku se stává Měsíc jasně viditelným a v noci ho lze pozorovat dalekohledem.

Úplněk (stáří 14,8 dní). Dva týdny od novu přechází Měsíc do fáze úplňku. Úplněk lze sledovat ihned po západu Slunce. Noci při úplňku jsou jasné. V tomto okamžiku se Měsíc nachází naproti Slunci. Po skončení úplňku začíná docházet k couvání Měsíce.

Couvající Měsíc (stáří 14,8 – 22,1 dní). Po úplňku lze vidět pouze pravou stranu Měsíce, kterou zalévá směsice stínů a světla. Zbytek Měsíce je zcela zahalen do tmy. Je to období, kdy Měsíc vychází stále později.

Poslední čtvrť (stáří 22,1 dní). V této fázi Měsíc vychází až po 24. hodině a zapadá až po východu Slunce. V tomto okamžiku je Měsíc viditelný ve tvaru písmena C a dostává se do fáze poslední čtvrť.

Ubývající srpek (stáří 22,1 – 29,5 dní). Přibližně 25 dní od začátku novu, bude
na obloze viditelný jen uzoučký srpek, který je nejlépe vidět před svítáním na východním obzoru, jež se nazývá ubývající srpek. S každým nadcházejícím dnem bude Měsíc vycházet stále později a brzy se stane díky Slunci neviditelný. Po této fázi nastane opět nov, který odstartuje další cyklus měsíčních fází.

Putování Měsíce
Obrázek Moon phases en (Upraveno) od Orion 8 [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons

V latině se o Měsíci říká, že je prolhaný (Luna mendax). Je to proto, že v latině se pro fáze používají slovesa CRESCO a DECRESCO = růst a zmenšovat se. Termíny jsou také známé z hudby. Prolhaný je Měsíc v latině proto, že na obloze vidíme C, které odpovídá slovesu CRESCO, což je růst, zvětšovat se. Naopak písmeno D vidíme, když to odpovídá slovesu DECRESCO, tedy ubývat, zmenšovat se. Takže v češtině prolhaný není, ale v latině ano. Je to ovšem důkaz o mnemotechnických pomůckách ve starověku.

Pokud vás téma zaujalo a chcete se dozvědět více: