Interaktivní a zábavné tábory a kroužky pro děti
Lekce III / 06 - Hmat
Cíl lekce:
Žáci se dozvědí, jak pomocí hmatu vnímáme z okolí informace o tlaku, bolesti, chladu, teplu, vpichu a vibracích. Dále se žáci dozvědí o hmatových receptorech, z čeho se skládá kůže, jak používají hmat savci, a také jak pomoci hmatu dokážou číst slepí lidé.
Zeptejte se Vašich dětí:
- Co je to hmat a co všechno můžeme hmatem vnímat?
- Dokážou slepí lidé číst? Jak?
- Kde se lze v běžném životě setkat se slepeckým písmem?
- Co je to Braillovo písmo a kdo ho používá?
- Mají zvířata nějaké speciální hmatové receptory? Jaké?
- Kde se nejčastěji nacházejí hmatové chlupy u zvířat?
Hmat
Hmat je jedním z pěti lidských smyslů. Pomocí receptorů v kůži umožňuje získávat informace z bezprostředního okolí o tlaku, bolesti, chladu, teplu, vpichu, vibracích apod., a to pomocí hmatových receptorů, které předávají zprávy mozku.
Plastický efekt ruky
Obrázek Sadanoyama handprint od FourTildes [CC BY-SA 3.0] via Wikimedia Commons
Kůže
Kůže je orgán lidského těla a odděluje tak vnitřní prostředí organizmu od prostředí vnějšího. U většiny savců je kůže z větší části pokryta ochlupením. Tloušťka lidské kůže se mění, nejtenčí je na očních víčkách a nejtlustší na zádech. Kůže plní mnoho funkcí a jednou z nich je funkce smyslová - v kůži je uložena řada receptorů (nervových zakončení), které reagují na teplo, chlad, tlak nebo poranění. Kůže se skládá ze tří základních částí: pokožky, škáry a podkožního vaziva. Nejsvrchnější vrstvou je pokožka, která je v kontaktu s vnějším prostředím. Pod ní se nachází škára, ve které jsou umístěny receptory dotyku, chladu a tepla. Nejspodnější vrstvou je pak podkožní vazivo, kde se nachází receptory tlaku a tahu.
Řez kůží
1. zrohovatělá vrstva pokožky, 2. zárodečná vrstva pokožky, 3. škára (corium), 4. hmatové tělísko (Meissnerovo), 5. hladké svalstvo, 6. mazová žláza, 7. tepelný receptor (Ruffiniho tělísko), 8. cévní větve, 9. potní žláza, 10. Vater-Paciniho tělísko, 11. podkožní tukové vazivo, 12. vlas, 13. vlasová pochva, 14. volná nervová zakončení, 15. chladový receptor (Krauseovo tělísko), 16. bradavka vlasová, 17. pokožka (epidermis)
RNDr. Jelínek Jan, RNDr. Zicháček Vladimír a kolektiv. Biologie pro gymnázia (teoretická a praktická část). 4. rozšířené vydání. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2000. 559 stran. ISBN 80-7182-107-1
Hmatové receptory
Hmatové receptory jsou v kůži rozprostřeny s různou hustotou, kdy nejcitlivější místo hmatu je na konečcích prstů a na špičce jazyka, zatímco nejméně hmatových receptorů je na zádech. Receptory se vyskytují v různých formách. Některé jsou specializované na vnímání tepla (Ruffiniho tělísko), jiné jsou ve formě specializovaného nervového zakončení zejména na špičkách prstů (Meissnerovo tělísko), další slouží ke vnímání chladu (Krauseova tělíska) a jiné zase ke vnímání tlaku (Paciniho tělíska). Hmatová informace cestuje z receptorů nervovými vlákny až do centrálního nervového systému.
Sinusové chlupy (hmatové chlupy, vibrisy)
Sinusové chlupy jsou zvláštním druhem chlupů savců, které přesahují ostatní srst. Tyto chlupy mají hmatovou funkci, jsou dlouhé, tupé, pružné a mají kořínek opletený sítí cév a nervových vláken. Vyrůstají na čenichu, před uchem, nad okem, na přední končetině nebo předloktí. S jejich pomocí se zvíře orientuje i ve tmě.
Hmatové vousky na čenichu kočky
Obrázek Whiskers od Hjvannes [CC BY-SA 3.0] via Wikimedia Commons
Braillovo písmo
Slepí lidé nemohou číst zrakem, proto se učí zvláštní abecedu z vyvýšených bodů - Braillovo písmo, což je speciální druh písma, resp. systému psaní, určeného pro nevidomé, slabozraké a lidé se zbytky zraku. Tento druh písma funguje na principu plastických bodů vyražených do materiálu, které čtenář vnímá hmatem. Dnes je slepecké písmo povinně umístěno na lécích nebo ve výtazích; sporadicky se objevuje na jídelních lístcích či na vinětách.
Písmo je pojmenováno podle francouzského učitele Louise Brailla, který poté, co v dětství ztratil zrak, v patnácti letech vytvořil toto písmo úpravou francouzského vojenského systému umožňujícího čtení za tmy.
Každý znak Braillova písma tvoří mřížka šesti bodů uspořádaných do obdélníku 2x3 (viz Příloha Obr. 2). Na každém z těchto šesti míst buď bod (vyvýšené místo) je, nebo není. Tímto způsobem je možno zapsat 64 různých znaků. Písmo má zvláštní znaky pro interpunkce i pro velká písmena a je ho možné použít ve všech jazycích.
Braillovo písmo se dá ručně psát pomocí speciální destičky s perem, k rychlejšímu psaní pak slouží Pichtův stroj. Pro zjednodušení práce, například s počítačem, existují pro nevidomé lidi hmatové displeje, které převádí text do hmatové podoby nebo ho předčítají hlasovým výstupem.
Braillovo písmo
Obrázek Braille closeup od Lrcg2012 [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons
Braillova abeceda
Obrázek Braille alphabet od By DIPF [CC-BY-SA-3.0], via Wikimedia Commons
Pokud vás téma zaujalo a chcete se dozvědět více:
Potřebujete poradit? Napište nám na info@vedanasbavi.cz
