Interaktivní a zábavné tábory a kroužky pro děti
Lekce II / 04: Sluneční soustava
Cíl lekce:
Žáci si prohloubí znalosti o Slunci a o jednotlivých planetách v naší sluneční soustavě. Dokážou si také sestavit vlastní model sluneční soustavy.
Zeptejte se Vašich dětí:
- Co je to sluneční soustava?
- Vyjmenujte planety sluneční soustavy (od Slunce)?
- Jak je možné, že planety od Slunce neodletí někam pryč do vesmíru?
- Jak se jmenuje největší planeta sluneční soustavy?
- Jak se jmenuje nejmenší planeta sluneční soustavy?
Sluneční soustava
Sluneční soustava je planetární systém hvězdy jménem Slunce, ve kterém se nachází i naše domovská planeta Země. Je součástí galaxie, známé pod názvem Mléčná dráha. Sluneční soustavu tvoří 8 planet, 3 trpasličí planety a více než 150 měsíců (především měsíce planet Jupiter, Saturn, Uran a Neptun) a další menší tělesa jako planetky, komety, meteority apod. Vznikla asi před 5 miliardami let (různé zdroje uvádí rozmezí 4,55 – 5 mld. let).
Holovská, H. (2007). ZEMĚ VE VESMÍRU 5 - Přírodověda pro 5. ročník. Praha: Alter.
Planety
Planety obíhají po eliptických drahách kolem Slunce, které je ve společném ohnisku oběžných elips. Měsíce obíhají kolem planet, také po eliptických drahách. Zhruba 99,866 % celkové hmotnosti sluneční soustavy tvoří samo Slunce, které svou gravitační silou udržuje soustavu pohromadě. Zbylých 0,133 % připadá na planety a jiná tělesa.
Pořadí planet ve směru od Slunce: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun – jména planety získaly podle starověkých bohů. Planety obíhají kolem Slunce různou rychlostí. Čím je planeta blíže ke Slunci, tím větší gravitační silou je k němu přitahována a musí se tedy pohybovat větší rychlostí. Nejrychleji obíhá Merkur, který je ke Slunci nejblíže. Země oběhne kolem Slunce za 1 rok. Nejvzdálenější a nejpomalejší planetou je Neptun.
Jednotlivé planety
Merkur: Merkur je Slunci nejbližší planeta. Je to horká kamenná koule bez vzduchu a atmosféry. Povrch Merkuru je, podobně jako povrch Měsíce, pokryt miskovitými krátery. Je velmi těžké jej spatřit, protože se příliš nevzdaluje od slunečního disku. Merkur nemá téměř žádnou atmosféru, protože je bombardován částicemi slunečního větru, který pravděpodobně jeho atmosféru odfoukl. Nepřítomnost atmosféry také způsobuje velké rozdíly teplot na jeho přivrácené a odvrácené straně ke Slunci (až 600°C). Díky nepřítomnosti atmosféry se také na jeho povrchu nešíří zvuk.
Frýzová, I., Jůzová P., & Dvořák, L. (2010). Člověk a jeho svět - Příroda 4 – učebnice. Plzeň: Fraus.
Venuše: Venuše je druhá planeta od Slunce a je přibližně stejně velká jako Země. Je dobře pozorovatelná na obloze krátce před východem nebo po západu Slunce. Proto o Venuši mluvíme jako o jitřence nebo večernici. Na Venuši je velké množství činných sopek. Venuše je zahalena do hustých mračen oxidu uhličitého, a proto dalekohledem nevidíme její povrch, ale pouze oblačnost.
Frýzová, I., Jůzová P., & Dvořák, L. (2010). Člověk a jeho svět - Příroda 4 – učebnice. Plzeň: Fraus.
Země: Země je jediná planeta sluneční soustavy, kde se vyskytuje život. Od ostatních planet sluneční soustavy se liší tím, že její atmosféra obsahuje kyslík, a že se na ní nachází kapalná voda. Voda se pravděpodobně dostala na Zemi z komet, které při vývoji Země dopadaly na povrch. Díky oceánům jsou v přímořských oblastech malé rozdíly teplot, narozdíl od vnitrozemí. Důležitým faktorem pro život je také atmosféra. Chemické složení atmosféry je 78% dusíku a 21% kyslíku a zbytek připadá na argon, oxid uhličitý, vodní páry, krypton atd. Z obrovské vzdálenosti by se nám Země jevila jako modrá planeta, při bližším pohledu by se objevily bílé mraky, modrozelené oceány a hnědozelená pevnina.
Frýzová, I., Jůzová P., & Dvořák, L. (2010). Člověk a jeho svět - Příroda 4 – učebnice. Plzeň: Fraus.
Mars: Mars se nachází hned za Zemí, jeho povrch má červenou barvu pocházející z rezavého železného prachu pokrývajícího povrch planety – proto je někdy nazýván červenou planetou. Pro malou gravitační sílu si Mars neudrží silnou atmosféru. Teploty na povrchu dosahují -50°C až +20°C. Hory tu vznikaly pouze sopečnou činností. Nachází se tu nejvyšší hora sluneční soustavy, která měří víc než 20 km. Na Marsu není tekoucí voda, voda se tu nachází ve zmrzlém stavu (na pólech).
Frýzová, I., Jůzová P., & Dvořák, L. (2010). Člověk a jeho svět - Příroda 4 – učebnice. Plzeň: Fraus.
Jupiter: Mezi Marsem a Jupiterem je velká mezera. Jupiter patří mezi obří plynné planety. Je to největší planeta sluneční soustavy. Hmotnost Jupitera je 318krát větší než hmotnost Země. Je složen z vodíku a kamenného jádra. Má velmi hustou atmosféru – její oblaka vytvářejí žlutavé, načervenalé, bílé a hnědé pásy a skvrny. V atmosféře řádí už mnoho let velké tornádo o velikosti několika Zemí – tzv. červená skvrna. Na jeho povrchu je teplota asi -148°C. Jupiter má mnoho měsíců, které kolem něj obíhají (zatím jich bylo objeveno více než 60, neznámější je Io).
Frýzová, I., Jůzová P., & Dvořák, L. (2010). Člověk a jeho svět - Příroda 4 – učebnice. Plzeň: Fraus.
Saturn: Saturn je další plynná planeta. Tato planeta je nápadná velkým prstencem, který sahá do vzdálenosti desítek tisíc kilometrů. Jedná se o soustavu prstenců, které jsou tvořeny miliony třpytících se kamenných a ledových úlomků. Saturn je o něco menší než Jupiter. Hlavní složkou atmosféry je vodík a jiné plyny. V atmosféře řádí velké bouře a teplota se tu pohybuje kolem -180°C.
Frýzová, I., Jůzová P., & Dvořák, L. (2010). Člověk a jeho svět - Příroda 4 – učebnice. Plzeň: Fraus.
Uran: Uran je chladná zelenomodrá planeta. Byl objeven jen náhodou. Je menší a hustší než Jupiter a Saturn. Na jeho povrchu jsou velmi nízké teploty. Jádro je asi tvořené horninami, které obklopuje silná vrstva ledu. Atmosféra se skládá z vodíku a hélia. Jeho atmosféra však obsahuje také plyn, který dává Uranu krásně modrou barvu, metan. Kolem Uranu je asi deset tmavých prstenců z prachu. Uran má asi 15 měsíců.
Frýzová, I., Jůzová P., & Dvořák, L. (2010). Člověk a jeho svět - Příroda 4 – učebnice. Plzeň: Fraus.
Neptun: Neptun je nejmenší plynná planeta (přesto by se do něj vešlo 60 Zemí). Neptun je svým vzhledem, velikostí a hmotností jako dvojče Uranu. Jeho atmosféra je však mnohem bouřlivější. Můžeme v ní pozorovat mraky, pohybující se rychlostí až 1000 km/h. Nejzajímavějším útvarem je tmavá skvrna - podobně jako u Jupitera, je to obří uragán o velikosti Země pohybující se rychlostí 600 km/h. Známo je osm Neptunových měsíců. Největší z nich - Triton - je nejchladnější těleso ve sluneční soustavě (-228°C).
Frýzová, I., Jůzová P., & Dvořák, L. (2010). Člověk a jeho svět - Příroda 4 – učebnice. Plzeň: Fraus.
Frýzová, I., Jůzová P., & Dvořák, L. (2010). Člověk a jeho svět - Příroda 4 – učebnice. Plzeň: Fraus.
Pokud vás téma zaujalo a chcete se dozvědět více:
Potřebujete poradit? Napište nám na info@vedanasbavi.cz
