2. pololetí 2015/2016 - patron Dionýz Štúr

Narozen: 2. dubna 1827 v Beckově
Zemřel: 9. října 1893 ve Vídni

slovenský geolog a paleontolog světového formátu
zabýval se geologickým mapováním a fytopaleontologií Rakouska, Čech, Moravy a Slovenska
konkrétně se zasloužil o geologický průzkum a mapování Alp a Západních Karpat
byl autorem názvu pohoří Nízké Tatry
ve své době působil jako ředitel Říšského geologického ústavu ve Vídni
za své vědecké výsledky se mu dostalo uznání již za života
publikoval okolo 300 vědeckých prací

Dionýz Štúr (Dionysus Rudolphus Josephus) se narodil se v obci Beckov v učitelské rodině. V roce 1844 začal navštěvovat vídeňskou polytechniku, kde studoval matematiku, fyziku a chemii. Později, ovlivněn prof. Vilémem Haidingerem, se začal zajímat o přírodní vědy. V r. 1847 získal na základě své předešlé vědecké činnosti stipendium a začal studovat na Báňské akademii. V tomto období uveřejnil svou první vědeckou práci o geologii okolí Bratislavy a Modry. V r. 1849 byl založen Říšský geologický ústav ve Vídni, kde r. 1850 nastoupil. Hlavním úkolem ústavu bylo přehledné geologické mapování celé monarchie, na kterém se téměř 20 let podílel i Dionýz Štúr. Později obrátil svou pozornost hlavně na paleobotaniku, v jejímž rámci dosáhl vysoké odbornosti zejména jako systematik a morfolog. V r. 1877 se stal Štúr zástupcem ředitele Říšského geologického ústavu, po osmi letech se stal i jeho ředitelem. V roce 1862 mu byla na světové výstavě v Londýně udělena zlatá medaile za výzkumy a geologické mapy, přičemž v té době byla anglická geologie na špičkové úrovni.

Vynikal velkým nadáním, pracovitostí a láskou k přírodním vědám. Jeho vědecká činnost spadá do tří vědních oborů, a to geologie, fytopaleontologie a botaniky. Ve své době vedl korespondenci s mnoha významnými vědci své doby, jako byl Darwin, Purkyně nebo Palacký. Prosazoval teorii o proměnlivosti druhů, dokonce před vydáním Darwinova díla. Zajímal se o problémy Slovenské republiky, byl signatářem Memoranda slovenského národa, podílel se na zakládání Matice slovenské i gymnázií. Své odborné práce publikoval na Slovensku a zejména ve Vídni. Psal i pod pseudonymy Diviš Štúr a Škorpion.

Studoval flóru triasových a jurských vrstev na Slovensku, ale i flóru kulmských břidlic a karbonských pánví. Jako první rozpoznal geologickou pozici karpatských melafyrů. Do stratigrafie Karpat zavedl dodnes používané termíny jako karpatský Keuper, lunzské či grestenské vrstvy. V bradlovém pásmu identifikoval a pojmenoval púchovské slíny, orlovské vrstvy, upohlavské slepence, súľovské slepence a jiné. Zavedl také terminologii pro pojmenování krasových jevů odvozenou z pojmenování v Dalmácii, Chorvatsku a Slovinsku (mnohé tyto názvy se používají dodnes i ve světě). Byl také autorem pojmenování pohoří Nízké Tatry. Svým širokým rozhledem položil základy novému výzkumu v geologii, fytopaleontologii a botanice ve střední Evropě.

ZAJÍMAVOSTI

V r. 1860 pracoval na geologickém mapování Nízkých Tater. Původně je ovšem nazval Nižné Tatry, neboť leží jižněji od Vysokých Tater. V r. 1863 Ján Hunfalvy špatně přeložil tento název do maďarštiny jako Nízké Tatry, který se nesprávně používá dodnes.
za svůj život byl několikrát vyznamenán přírodovědeckými společnostmi evropských států, např. v r. 1892 mu byl udělen rytířský kříž Řádu Leopolda
v r. 1953 byl na jeho počest nazvaný slovenský geologický ústav v Bratislavě Štátným geologickým ústavem Dionýze Štúra
v Banské Štiavnici můžeme nalézt Důlní muzeum Dionýze Štúra
Slovenská akademie věd uděluje Medaili Dionýze Štúra za přírodovědné práce